Provádění riskantních operací je nedílnou součástí podnikání. Své by o tom jistě řekli lidé jako George Soros, John Meriweather, Paul Reichmann či Nicholas Leeson, nebo společnosti jako Long Term Capital Management, Metallgesellschaft, Barings Bank, Bankers Trust, Daiwa Bank, Sumimoto Corporation, Merrill Lynch nebo Citibank. Jde o jména, která patří k nejznámějším ve světě obchodu a financí, a přesto nemají nárok na slávu z důvodu toho, že by byli nejlepšími, největšími či snad nejschopnějšími, ale především jelikož jsou spojena s výnosným podnikáním ve vysoce rizikových sférách, které téměř přes noc skončilo tragédií.
Prvně jmenovaný George Soros patřil a stále patří k jedněm z nejvíce uznávaných osobností v oblasti finančnictví. Rovněž Paul Reichmann byl prvotřídní realitní a pozemkový magnát. Pro žádného z nich nebylo nic nemožné a jejich obchodům se dařilo velmi dobře až do chvíle, kdy začali investovat do realit v Mexiku v době, kdy na mezinárodních měnových trzích prožívalo divoké výkyvy kurzu svého Pesa. V tomto období na přelomu let 1994 a 1995 totiž došlo k Mexické ekonomické krizi, kdy Peso z důvodu uvolnění fixního měnového kurzu devalvovalo během několika týdnů o desítky procent na své historické minimum, což stejnou měrou znehodnotilo veškeré zahraniční investice v zemi. Tento pád však dále vyvolal významný pokles HDP, nárůst nezaměstnanosti a dlouhodobou recesi, během které oba investoři nenávratně přišli o své investice v řádech miliard dolarů.
Učebnicovou případovou studií pak je historie společnosti Long Term Capital Management. Společnosti finančně zajištěné několika silnými investičními bankami a řízené Johnem Meriweatherem, rychle rostoucí hvězdou Wall Street, s dalším zástupem excelentních zaměstnanců na pozicích managementu, z nichž někteří byli dokonce laureáty Nobelovy ceny v oblasti financí a ekonomie. Zvolenou strategií tohoto fondu bylo využívat rozdílů v relativní hodnotě mezi různými typy dluhopisů, o kterých zakladatelé předpokládali, že se časem prostřednictvím arbitráži sníží. Protože však tyto rozdíly mají tendenci být velmi malé, bylo potřeba k dosažení vysokých výnosů používat velké finanční páky.
Společnost, která vypadala doslova nezničitelně a v období svého největšího rozkvětu měla v portfoliu zhruba 5% světového bohatství, však náhle skončila v miliardových dluzích. Příčinou tohoto krachu byla konstelace několika různorodých událostí, z nichž zřejmě nejvýznamnější bylo prohlášení Ruské vlády o neproplacení svých obligací. To vyvolalo panickou poptávku po likvidních obligacích solventních států, především tedy US bondech. Tímto byl zapříčiněný tlak na opačný vývoj cen obligací, než s jakým počítala společnost Long Term Capital Management ve svých finančních modelech a během několika dní tak musela zcela nečekaně vyhlásit bankrot. Tato událost otřásla skrz Wall Street celým investičním světem a způsobila významný pokles důvěry investorů ve velké zabezpečovací fondy i bohaté společnosti. Šok musela neutralizovat až New Yorská Federální banka masivní investicí ze svých rezerv podpořenou dalšími investicemi významných finančních institucí z celého světa.
Barings byla jedna z nejstarších anglických bank s tak dobrým jménem a všeobecnou důvěrou, že v ní měla i samotná královna Alžběta II. své osobní konto. Tato instituce však byla zcela nečekaně zruinovaná jediným zaměstnancem působícím na druhé straně zeměkoule. Tím zaměstnancem byl mladý vynikající investiční bankéř Nicholas Leeson, který řídil Singapurskou pobočku banky. Vše začalo údajně ve chvíli, kdy jeho podřízený omylem zadal místo příkazu k prodeji příkaz k nákupu. Následně se Nicholas Leeson rozhodl zvolit strategii provádění dalších významných transakcí prostřednictvím skrytého účtu, který nepodléhal reportovací povinnosti, a dočasné vykazování svého účetnictví centrále s obráceným znaménkem jako zisky místo ztrát. Aby však měl možnost svou ztrátu co nejdříve vyrovnat, byl nucen provádět stále více rizikové obchody. Bohužel jeho nezdařená série spekulací na japonském Jenu společně s právě probíhající depresí na asijských finančních trzích strhla jej a celou mateřskou instituci k bankrotu v roce 1995. Vše proběhlo tak skrytě, že ani nejvyšší management do poslední chvíle nevěděl, co bylo skutečnou příčinou jedné z největších potup v oblasti světového finančnictví.
Riziko se však vyskytuje v každodenním životě i v oblastech, kde se neoperuje s miliardovými částkami. Každý člověk i společnost denně hledají správnou odpověď na všední otázky spojené s nejistotou. Těmi mohou být například: Kdy se vyplatí koupit si dům? Kdy má smysl pořídit si hypotéku na fixní a kdy na variabilní úrokovou sazbu? Jaká je šance, že nebudeme mít v důchodu dostatek finančních prostředků? Jaké mohou být naše majetkové škody při příštích povodních? Jaké pojištění se vyplatí si pořídit? Jaká je skutečná hodnota jednoho kupónu Sportky?
Riziko proniká do všech částí našeho života a není možné se mu vyhnout. My Vám však umožníme se k němu postavit čelem, porozumět mu a naučit se jej ovládat, tak, abyste měli jistotu, že Vaše jméno se také jednou nestane součástí případových studií podcenění risk managementu.